pondělí 26. dubna 2010

Petrohrádské PADání 2010

Letos se uskutečnil již osmý ročník tohoto boulderingového setkání. Nechci to nazývat závody jelikož to tak opravdu nikdo nebere. Společné s Honzou Chválou, Petrem Klímou, Radkem Kvapilem a Hančou Štorkánovou (která se přidala v Hradci) vyjííždíme v sobotu z Poličky v 5 hodin ráno. Něco před devátou jsme přijely na místo určení a jdeme se zaprezentovat. Potom už společně jdeme do bouldrového raje jménem Mlýnský vrch. Zastavujeme se u sektoru Píchavky, tam Honza zbombí jeho první 8A. My ostatní si velezem na rozlez nějaké 5B. Já jdu potom zkusit Projekt X 7A, dávám to na flash, ale nevím jestli jsem to nějak "neojebal" přišlo mi to totiž o dost lehčí. Potom jdeme na Velrybu, kde flešuji Pěnu 7A, spíše tak 6C+ maximálně. Klimič s Hartmikem se asi trochu obávají morálového výlezu, takže po chvilce přecházíme do centrálního sektoru. Honza mezitím přelézá Hip Hop, a nevim co všechno, prostě forma jako blázen. Já dávám asi na čtvrtý pokus skok Pumpovali dvě panenky 6C. Potom přelézám taky nějak na čtvrtý pokus boulder Zob Zob 7B, je tam ale omezení, kterého nikdo nedbal. Docela nelogicky se nesměl blok skály pod převisem. S ní je to pěkný boulder tak za 7A. Klimič s Hartmikem to také zkoušejí. Já odcházím na nějaké 7A které dávám kvůli mé blbosti na 2 pokus. Radek to taky zkouší, ale nesedí mu první krok. Potom zahlédnu pěkný oblinový boulder podle průvodce 7A, dávám jej na flash, ale řek bych tak 6B+. Po chvíli restování nacházím zajímavé 7B jménem Dikobraz, přelézám jej na třetí pokus, takže spíš lehčí. Prsty už toho pro dnešek moc nevydrží tak se vracíme zpátky, u Píchavek na nás čeká Honza s Klimičem. Večer probíhá tombola o pěkné ceny. Následovala neřízený zábava, které jsem se ale nezůčastnil jelikož mně přemohl spánek.
V neděli jsme už v 8 pod kameny. K mému překvapení flešuju boulder Kleště, podle průvodce 7A+. Klimičovi s Radkem nesedí ty příliš malé nohy na začatku tak to po chvíli nechají. Jdem zkusit travert Hipodrom 7B, ale ten přelézá jenom Honza. Přesunujem se na Velrybu, kde Hanča přelézá na pohodu 5C a 5Béčkovou spáru s kterou jsem měl co dělat. Potom míříme přímo za traverzem Bandasky v pozoru 7A+. Koukám na chalana zo Slovenska, který padá v posledním kroku. Jdu to zkusit a se zbytečnými obavami z posledního kroku přelézám na flash, určitě to bude lehčí, řek bych tak 6C+, ale možná mi to sedlo. Radkovi k přelezu chybí opravdu jenom kousíček, klimič po pár pokusech taky dává. Potom se plácám v pár 7B-čkách, ale kůže i síla už chybí. Tak to všichni balíme a jdeme se podívat na vyhlášení. V mladších dětech vyhrál Kuba Kohout se 35 body, ve starších dětech (kde jsem "závodil" i já) vyhrála němka Ronsa Kelner (637 bodů), za kterou jsem zaostal o 37 bodů a tím jsem se zařadil na druhé místo, v mužích jsme se nedočkali žádného překvapení a vyhrál Adam Ondra s 11200 body, což je nový rekord PADání. Je nám strašný vedro a bouldrovat už by se nedalo, tak berem matice a frčíme domů.

sobota 17. dubna 2010

Pátek - Oldřiš, sobota - Kras

V pátek po příjezdu ze školy je po dlouhé době pěkné počasí tak jedu potrápit Oldřiš. Vydal jsem se rovnou ke kameni Jeskyně kde vede jedno silově vytrvalostní 7B. Tam se ke mně přidal Radek Kvapil, který mně ďál chytače a fotografa. Je celkem teplo a to oblinovému boulderu jako je tento příliš nesvědčí, takže v prvním pokusu padám asi v třetím kroku. Trošičku poladim program a jdu na druhej pokus, který se ukáže jako přelezový. Potom chvilku lítám po okolí a obhlížím jeden nový ještě neočištěný projekt, ten je ale bohužel mokrý. Tak se přesunuju pod Bumbrlika, kde na mne čeká druhé 7B Ufonátor. Je to kratší boulder za celkem malé a bolavé lišty. V prvním pokusu se docela bojím, jelikož není zrovna ideální dopad, tak si jdu dát vedlejší skokové 6C, které dávam na první pokus. Celkem mně to překvapilo, protože ještě před týden jsem v tom byl dost marnej. Zopakovávám si to na video a plný motivace se vracím k Ufonátorovi a kupodivu také dávam. Ještě jdu zkusit kousek opodál Hranu mezi nebem a zemí 7A, už asi rok jsem se ji pokoušel zdolat, ale až do teď odolávala, asi na pátý pokus dne boulder přelézám, a to i díky Radkovi který mně našel dobrou patu. No můžu to zhodnotit jako velmi zdařilí výjezd, akorát teď už v Oldřiši nemám co lézt. :(


V sobotu vyjíždíme společně s Honzou, klimičem a Radkem do Krasu. Jako první zastávku volíme Holštejn, Vaňousovi díry. Mám tam rozlezeneou jedná devítku Sloní pilíř. Takže jsem se doní po rozlezu ihned namontoval, docela rychle se mi cestu podařilo zkrokovat. Tak odpočinu a jdu do pokusu, zachvíli už jsem v téměř no-handu za těžkým místem a obávaný dolez už nepouštím a mám svoje první 7c. Honza mezitim zkrokoval Umělou ženu Barbaru, kterou taky před našimi zraky následně celkem suše vyelzl. Klimič zkoušel nějaký traverz za 7A, ale nepustilo ho to. Radek lezl Moment 8, jenže mu nějak nesedl začátek, takže taky nic. Už tam nemáme co lézt, tak jedem do Rudic, kde je strašně narváno a snad jediná volná cesta je Knoflíková 9 tak se do ní pouštím. Po chvíli jsem ji zkrokoval, jenže v ostrém pokusu jsem 3krát spadl za nejtěžším místem v madle. Padne pár nepublikovatelných slov a jedem na Bohuňov. Tam se nachází jeden pěkný boulder za 6C+. Já už jej mám od minulého týdne vylezlý, ale kluci to ještě nelezli. Honza to v pohodě dává aji bez kůže z první. Klimič s Radkem bohužel nedali první a zároveň asi nejtežší krok. Nikam dál už jsme nepokračovali a s dobrou náladou jedem dom.


Knoflíková 9


Video a zbytek fotek přidam časem.

sobota 10. dubna 2010

Počasí má smůlu

Ať se snaží, jak se snaží, mně počasí neporazí. S tímto mottem jsem dnes ráno vyrazil bouldrovat do Oldřiše. Nikomu jnýmu se nechťelo tak jsem vzal kolo a jel jsem. Cestou trochu poprchalo, což bylo docela znepokojující. Po příjezdu do Oldřiše se pořádně rozpršelo, naštěstí po asi pěti minutách déšť ustal a zase jenom mrholilo. Jako první zastávku jsem zvolil Bumbrlika, kde je jedno lištovací 7B, ale bez chytače a bouldermatky ani ránu. Tak jdu dál omrknout místní "hajgból" ten je vcelku suchý, tak tam přelézám jeden lehčí směr za 6A, pak jdu zkusit už težší věc vedle. Dolézám do převisu a při pohledu na zem, kde se tyčí dva nepěkné kameny slézám, ještě to párkrát zopakuju a přesunuju se k boulderu Kolibřík 5C, ten už mám přelezený, ale přidávám k němu SD a vzniká 6A, spíš to bylo jen tak z nudy. Teď mě čeká hlavní cíl výjezdu přelézt projekt na Štěpovim kamenu, jedná se o strašně bolavé micro lišty. Kupodivu dávám z první a vzniká boulder Bolest je jen iluze 6C+. Potom se rozmýšlím kam dál a v tom slyším jak někdo nebo něco utíká, za chvíli se za kamenem vynoří vyplašená srnka, která když mě vidí tak naštěstí hází zpátečku, no nevim kdo z nás dvou měl větší strach. Procházím se jen tak lesem a zahlídl jsem jeden pěknej kamen tak jsem ho očistil a mam zase důvod se sem vrátit. Cestou zpátky se ještě zastavuju na boulderu Hrana mezi nebem a zemí 7A, je to trochu mokré, ale to překousnu. Jentak si zkouším klíčový krok, který hned dávám, bohužel když to chci spojit netrefím ideálně lištu a na zádech cítím dva ostré kameny, AU!! z ruky mi teče krev, naštěstí to neni až tak vážný, tak to ještě dvakrát zkusim, ale lišta už je dost mokrá a padat už se mi nechce tak to balím a za doprovodu deště jedu dom.

neděle 4. dubna 2010

Víkend v lezeckém lihu

V sobotu jsem měl jet na trénink do Svitav, ale když jsem se ráno probudil a viděl to počasí hned bylo jasno, jede se do Krasu. Za lehkého větru a svítícího sluníčka přicházím pod Masiv hradu v Rudicích, ale když vidím kolik tam je lidí raději volím ústup a s taťkou jedem na Holštejn. Ten nevypadá moc suše, ale ve Vaňousech se lízt dalo. Rozlezl jsem se nějakým traverzováním a šel jsem se podívat do Epity, bohužel sebou nemám bouldermatku a první borhák je dost vysoko, takže bohužel zvítězil můj slabý morál nad lezeckým výkonem. Rozhodl jsem se že si spíš zvolím něco lehčího, tak jsem šel zkusit moment. Při nástupu nic moc oklouzané chyty pak už nepřemýšlím a lezu a lezu a najednou jsem k mému překvapení u řetězu. Asu jedna z lezitelnějších osmiček v Krase. Akorát ještě byla sranda že jsem si na cestu vzal pouze třicítku lano a ono bylo kupodivu krátký. Nakonec jsem to vyřešil a bez úhony mě taťka spustil na zem. Když ta osmička šla celkem lehce, zkusím Sloní sloup 9. Je to absolutně atipická cesta, oproti minulému roku jsem v ní dost pokročil, ale na vylezení to ještě nebylo. V neděli mám jet s Honzou a klimičem na Ostaš, tak bylíme a jedem se ještě podívat na Bohuňovskě bouldry. Je tam jeden menší převis s asi pěti bouldry, z nichž jeden má být za 7A. Po příchodu pod boulder tam nevidím nic těžkého a ouhle, ono tam ani nic těžkého nebylo. Dávám to na OS a řekl bych že to bude spíš lehčí 6C+, ale za to moc pěkné, mít to o dva metry víc byl by to jasný kandidát na TdTB. Vylezu si tam ještě zbytek boulderů, všechno na OS a jede se domů.

V neděli jak už bylo řečeno vyrážíme s Honzou Chválou a Petrem Klímou na Ostaš, měl se přidat ještě Petr Hartmann, ale tomu se nechtělo. Vyjeli jsme už o půl 7 ráno, aby jsme zastihli to správné tření. Po příjezdu vidíme že tu asi nebudem sami, pár nadšenců už na parkovišti svačí a za chvíli jdou na věc. My se rozlézáme na Bazénu v nějakých šestkách, potom si jdeme zkusil Levej 7A Honza dává z první my s Klimičem se v tom docela trápíme po asi 4 pokusech to balím a jdu se podívat po něčem jinym. Asi za deset minut se vrátím plný motivace a boulder ve velmi silovém pojetí přelézám, Klimič to nechá chvíli odpočnout. Jdeme na Mordor kde je v celku pěkné 7B Honza jak už je jeho zvykem využívá délky a dává to na první. Já to po chvíli vzdávám. Já s Klimičem si jdem dát nějaký traverz za 6B+ oba ihned dáváme a přichází další člen, teda spíš členka Hanka Šrorkánová Potom jdeme na malý střecháč a tam dávám svůj první pro mě velmi hodnotný výstup dne, King off jazz 7B+ o to větší radost jsem měl že jsem to dal na první pokus, minulý výjezdy jsem v tom byl docela marnej. Honza dává vedlejší boulder za 7C. Já si ještě vylezu vedlejší 6B na flash, teda dost těžké na 6B a za ten morál bych se tomu nebál dát víc. Všichni čtyři přecházíme na Velkej střecháč, kde si Honza dá nějaký dva traverzy (samozřejmě jak jinak než na pvní pokus oba dva). Já s klimčem jdem hledat nějaké hezké bouldery, po asi 10 minutách jsme našli nádherný 7áčko, já jsem ho už lezl minulej rok, ale nemohl jsem udržet vrata. Tentokrát jsem to zkusil pojmout trochu víc technicky a dal jsem to na první. Klimičovi v bouldru ustřelila noha a odřel si bradu, tak toho radši nechal a šli jsme hledat dál. Našli jsme nějakou hranu v průvodci psanou za 7B, vylízám ji na první pokus a řek bych že to bude spíš tak 6C víc ani ránu. Nic víc už nehledáme, teď jsem měl jasnej cíl. Jdeme na Vesmír, kde na mě čeká rozlezené 7B+ , po příchodu se namotivovávám a za chvíli stojím na vrcholu, mám obrovskou radost. Vracíme se k Bazénu na boulder Levej 7A klimič má jasnej program tak je to už jenom otázka času, ale prozatím boulder odolal. Já jsem si mezitím dal traverz za 6C na první pokus. Jdeme ještě k jednomu kamenu kde Klimič přelezl nějaké 6A, Honza 6A+ a já 6B, Hanka bohužel u bouldru co lezla měla mokrej první chyt, ale nebýt toho tak by ho každopádně vylezla. Končíme síla už chybý a chuť do jakéhokoliv namáhavého pohybu taky, takže jdeme k autu. Celej den nás opět bavil Klimič jeho zábavnejma řečma, a i proto všichni odjíždíme s doubrou náladou. Rozloučíme se s Hankou a jedem.

Hanka v 6B, klimič okukuje :)


Hanka před klíčovím krokem


Honza v 7C


Honza


Promiňte že se tak blbě tvářim, ale je to 7C...


Já v 7B+


Klimič drtí 7A


Klimič v silovém zvedu