Opět vlhký Otradov

Dnes díky Václavu II. nemusím do školy a tak jedu lézt a čistit na Otradov. Nejdříve se jdu podívat na nové 7C od Martina. Taktně u koukání i zůstanu, jelikož mi nejde do hlavy jak bych odlepil zadek od země. Vracím se tedy kousek zpět a cestou narazím na pěkný kámen. Očistím ho, ustoupnu pár stupů a zachvíly vzniká pěkné 6C.

 

Pokračuji kousek nad kámen Monolit, kde jsem si minule vyhlídl menší převísek. Bohužel tam trochu zavazí kámen za zády, a tak se musí lézt trochu opatrnějc. Po očištění se dávám do pokusů a třetí v řadě je přelezový. S klasou si nevím moc rady, trochu zabrat se tam musí, ale radši zůstanu při zemi a nastřeluji 6C+. Boulder by šel možná ještě prodloužit, ale tady už ten kámen za zády opravdu hodně zavazí a tak jdu dál. Zastavuji se u Výparku, kde vylezu Transpiraci 6C a zkouším připojující se 7A a vedlejší 7A+. Začáteční chyty jsou bohužel dost vlhký a nedokážu za levou lištu pořádně zabrat. Takže tam nasázím pár pokusů a jdu okouknout další neočištěný kámen. Neočištěný vypadá, že by tu mohl vzniknout pěkný těžký boulder. Pod nánosem hlíny a všeho možnýho se ale objeví velká lišta a bude z toho asi nějaká šestka. Možná pujde ještě takovej nic moc traverz po velmi oblé hraně, je to ale dost nízký. 

 

Času není na zbyt a tak jdu k poslednímu neočištěnému kamenu. Co jde očistím a koukám co by tu šlo lézt. Odhadem by tu mohli být tři sedmičky, ale to se uvidí až příště, protože z dálky už na mě troubí vlak.

Otradov

Dnes jsem po dlouhé době vyrazil bouldrovat někam ven. Nikomu jinému se bohužel nechtělo, a tak jsem vzal bouldrmatku a lezky a sedl jsem na vlak. Poté jsem si dal menší pochoďák a odměnou mi byl Otradov. Jako první boulder zkouším spíš tak ze zvědavosti Teorii relativity 7C+, ale jeden krok vůbec neudělám a tak jdu dál. V noci nebo k ránu byla asi velká rosa a většina bouldrů je dost vlhká. Chvily pobíhám od kamenu ke kamenu a pak se zastavuji u jednoho ještě neposkvrněného kousku. Udělám tam tři nové lehčí bouldry a okouknu kámen nad, kde také nějaké bouldry pujdou, ale nemám tu věci na očištění a tak to nechávám na jindy. Poté se ještě zastavuji u jednoho neočištěného kamene a ujišťuji se, že tu ještě chvíly bude co lézt. Přecházím na druhou stranu řeky a nacházím jeden suchý a celkem těžký boulder. Vůbec nevím co to je, ale je u toho šipka tak to jdu zkusit. Asi půl hodiny vymýšlím správný program a pak to pošlu. Cestou zpět píšu Martinovi a prej je to Break the line 7A+. Mě to přišlo celkem těžký, ale to 7A+ to asi budu. Každopádně ikdyž to tak nevypadá tak je to moc pěknej boulder. Bohužel už nemám čas a tak utíkám na vlak.

Break the linea 7A+

ČP mládeže, Brno

Po delší odmlce se tento víkend konalo další kolo Českého poháru v lezení na obtížnost. Tentokrát na velmi převislé stěně Brněnském Rajčeti. Závodu se celkem zúčastnila rovná stovka závodníků. O cesty se postaral Petr Soláňský s Víťou Lachmanem. A řekl bych, že se celkem vydařili.
Kvalifikačky byly čistě silově vytrvalostní, po dobrých chytech ve velkém převise. V první kvalifikačce mi ustřelí noha a jsem na průběžném třetím místě. V druhé kvalifikačce si na to dám pozor a s bandaskami dolézám asi tři chyty pod top a i po druhé kvaldě jsem třetí. Do finále tudíž postupuji ze třetího místa. Finále vypadá moc pěkně. Je tam jedno větší dynamo z kterého mám celkem respekt, ale naštěstí zbytečně. Finálovka se mi vydařila ze všech cest nejlíp a dál dolezl jen Peťa Čermák, který s odstupem vyhrál. Na víc bohužel moje (ne)vytrvalost nestačila.

finálová cesta

EYC v boulderingu, Mnichov

Tento víkend se konal druhý Evropský pohár mládeže v boulderingu. Závody se uskutečnili na největší bouldrovce světa. Z česka vyjela skupina dvou závodníků a dvou závodnic. Počet startujících byl obdobný jako v Meranu. Stavění bouldrů neměl na starosti nikdo jiný než samotný Jacky Godoffe a jeho crew. A bylo to znát. Oproti Meranu to byly nádherné bouldry za které by se určitě nestyděli ani na svěťáku.
Závody se lezou stejným systémem jako před týdnem a moje kategorie začíná o půl třetí. Popisovat tu dvanáct bouldrů se mi opravdu nechce a tak tu napíšu pouze výsledek, T4P11 Z7P16. Mohlo to být o dva bouldry lepší, ale tentokrát i o dva horší, takže určitě větší spokojenost než před týdnem, ikdyž to pořád není to co bych si přál. Nakonec z toho bylo nějaké 20. místo. Nejlépe se od nás opět umístila Kája, která byla 12.

Boulder č. 1

Boulder č. 9

Pokus v bouldru č 11, o dva pokusy později se mi zadařil TOP

Boulder č. 3

Boulder č. 11

Historicky první Evropský pohár v boulderingu mládeže

Tuto sobotu se v Italském lázeňském městečku Meran konal historicky první Evropský pohár mládeže v boulderingu. Systém závodů byl nastevený trochu zvláštně, ale chápu že si nás musejí stavěči trochu ozkoušet. Lezlo se 12 boulderů stylem flash, s časovým limitem jeden a půl hodiny a maximálně pěti pokusy na boulder. Závody se konaly na náměstí na čerstvém alpském vzduchu a tropickém vedru. Z česka se vypravila pěti členná skupina závodníků. Celkově skupiny čítaly okolo 25 účastníků, což je na první závod celkem slušná účast, která se podle mě bude s dalšími závody navyšovat.
Po dlouhé době jedu na závody plně odpočatý, zdravý a nic mě nebolí. Při rozlezu se cítím strašně silný a připravený poslat všechno co bude v mých silách. No... moc toho nebylo. Hned první boulder mě nepěkně zaskočí. A to protože se jedná o skok, který mi neměl činit nějaké větší problémy. Bohužel opak byl pravdou a ani pátým pokusem se přelez nekoná. Na dalším bouldru pohořím obdobně, a tak jdu na nejlehčí problém. Ten posílám z první a vedlejší o něco těžší boulder na druhý. Poté se ale vracím na začátek a poletuju od jednoho bouldru ke druhému, ale nic z toho. Vyhlídnu si tedy papírově skoro nejtěžší boulder a druhým pokusem jej přelézám. To mě sice dost namotivovalo, ale už není moc času a kůže. V záplavě endorfinu se mi daří ještě pár zón, což je ale bohužel vše. Můj konečný výsledek byl tedy T3P5 Z6P13. Z 28 zúčastněných to dalo slabé 21. místo. Konečné hodnocení je takové, že horší to být nemohlo a lepší to může být vždy.
Od nás se nejlépe umístila Karolína Nevělíková, které o jeden boulder uniklo finále. Dobře taky zabušil JJ, jenž byl 14.
Závod to byl organizačně celkem dobře zvládnutý. Až na rozlezovku, která byla komplet na rozpáleném sluníčku. Bouldry byly také nic moc, spíše takové těžké lezení než něco jako je na svěťáku.
A za týden reparát v Mnichově.