Nové boulder-oblástky na Vysočině + aktualizace Lubná

Už je tomu téměr měsíc, co vlivem zranění nemohu lézt, a tak jsem se konečně donutil dodělat pár věci, které vyžadují pouhé klikání na klávesnici a pár tahů myší.

Na jaře se mi povedlo objevit malou skálu nedaleko Čtyř palic. Přelezl jsme zde pár nejlogičtějších směrů a ty zapracoval do průvodce. Skalka patrně nenese ani žádný název a nejevila ani známky nějaké lezecké aktivity. Obtížnost bouldrů se pohybuje v 6 stupni.

Skála u Českých Milov

Další mikro-oblastí je skála nedaleko Tří Studní. Zde stojí za vyzdvižení dva směry - Karlíka se to netýká 6C (pro mě asi nejhezčí šestka na Vysočině:) a nepřelezená hrana s obtížností někde v 7 stupni. 

Průvodce zde.

Poslední novinkou je aktualizace průvodce oblasti Lubná, kde přibylo pár lehčích věcí.

Aktualizovaný průvodce zde.

Lítost špatného básníka 7C, Oldřiš

Na doporučení Vládi jsem dnes vyrazil na jeden moc pěkný projekt v nedaleké Oldřiši. 

Po tom, co se zdárně probojujeme místní velmi hustou vegetací až k Jeskyni, tak zjišťuji, že v převise ubyl poměrně významný chyt. Díky tomu je dolez v Mňau? o něco peprnější. 

Je kolem třicítky, takže na přelez až tak nepomýšlím.

Prvním pokusem zjišťuji, že Hyenismus, kterým boulder začíná, je pro mě za téhle teploty téměř nelezitelný. 

Naštěstí se mi daří pozměnit program tak aby levá hrana aspoň trochu brala a pátým pokusem slavím přelez. Název Lítost špatného básníka a klasa někde kolem 7C?

Lítost špatného básníka 7C

Zemská brána

Dnes jsem navzdory horkému počasí vyrazil k polským hranicím pozkoušet bouldry na Zemské bráně.
Kalkuluji s tím, že bouldry jsou u řeky, a tudíž tam bude chladněji. To  však neplatí a tak se trochu oddaně dávám do lezení.

Po rozlezení dávám flashový pokus ve Mokré pičce 7C, ale kousíček chyběl. 

Pro změnu se pouštím do bouldru Velké děti si neumějí hrát 7B, kde po pár pokusech boulder šťastně přelézám. 

Podobný scénář se překvapívě koná i v Mokré pičce 7C a můžu se přesunout na Rituál 7B+/C.

Je to vlastně jediný boulder na který se tady těším, jinak je to převážně můj anti-style a bouldery u řeky jsou pro menší docela výživný řekl bych. 

Nic méně tady mě čeká pořádnej převis, kde bude potřeba hlavně síla. Bohužel si při nástupu vyberu špatnou nohu a hned v prvním kroku usmeknu. Okamžitě nastoupím znovu s lepší nohou a přelézám.

Misery 7B+, Monolit 7A (6C+)

Už je to přes čtyři roky, co jsem poprvé nahlédl do boulderu Misery 7B+ v Lubné. Od té doby jsem mu věnoval přemnoho pokusů a dnes se mi navzdory horku a vlhkým chytům podařilo na první pokus tento silově-vytrvalostní boulder přelézt. 

Poslední boulder, co my na tomto kamenu chybí je Razzle dazzle 7B+/C, ale stále se mi nepodařilo udělat první krok. 

Jsem dobře naladěn, a tak přejíždím ještě na Otradov na novinku od Vládi, Monolit 7A. Jen co rozhodím matice, tak zničehonic začíná pořádnej liják. Rychle nazouvám lezečky a boulder přelézám. Řekl bych spíš 6C+. 

Ranní výpad na Ostaš

Ve čtvrtek před čvrtou hodinou ranní vyjíždím opět směr Ostaš, abych zde pozkoušel nějaké resty z dob minulých.

Na rozlez dávám druhým pokusem Simargl 7A, čímž si odškrtávám první položku. 

Pokračuji na kámen Radiátor, kde na mě čekají hned tři bouldry, jenž mi už delší dobu vzdorují. 

Jako první vybírám boulder Don Corleone 7C. Je to sice dost dávací cejdo, ale pro lidi menšího vzrůstu to až tak neplatí. Především je to ale silovka ve stropě a to se mi líbí. Oproti poslednímu výjezdu pozměním program a když si uvědomím, že při nástupu bude lepší použít patu, tak přélézám.

Další na řadě je Mistr kříže 7B+. Na tomto bouldru jsem zatím vždy pohořel a zatím jsem jej ani nezkrokoval, Dnes si namyslím kroky a prvním pokusem je to tam. 

Obtížnost těžko hodnotit, kdyby mi někdo řekl, že je to 7A, tak bych nic nenamítal. 

Poslední nedokončená práce na tomto kamenu mě čeká v bouldru Danyho parťáci 7B. Taky jsem tu už dvakrát pohořel, ale dneska jsem hned prvním pokusem nahoře. Tady bych nic nenamítal ani na 6C, tak nevim...

Ještě ze zvyku pozkouším něco na Malém střecháči a chvilku věnuju bouldru La pardon 7B, a protože musím být do poledne doma, tak už nic víc nestihnu. 

Deštivá Ostaš

V úterý jsem po delší době vyrazil na vděčnou Ostaš. Počasí však na motivaci nepřidávalo, co půl hodina to přeháňka... 

To mě hned od začátku žene do převisů, čemuž se však příliš nebráním. 

Rozlezu se již tradičně na kamenu Hnojník, a stoupám k Malému střecháči. Tady se asi půl hodiny neúspěšně trápím v Master of jazz 7C a Monster of pop 7C. Potom se uchyluji k papírově o něco slabší výzvě, U-rampa 7B. Nejednou jsem již na místní vyhlášené oblině pohořel, dnes druhým pokusem slavím úspěch. 

To mi dodává elánu a běžím na La-pardon 7B. Myšlenka na flash se rychle rozplynula a o něco pomaleji i ta na přelez, k tomu začíná pršet. 

Vydávám se na Vesmír, kde mi stále unikají Lišky v revíru 7B/B+. Dnes scénář nevypadá jinak, klíčový poskok do lišty je pro mě dost limitní a síly ani kůže už není na rozdávání. Naštěstí posledním pokusem boulder přelézám a užívám si záplavu endorfinu. 

Seskočím ještě na One man show 7B, kde mi ve flashovém pokusu ustřelí v první kroku noha, potom už nepouštím. 

Ještě se mi daří na flash přelézt pěkný boulder Rizojsak 7A a přemožen únavou a absencí kůže za deštivého počasí prchám. 

Mikro-oblast Jedlová

Počasí se otepluje, forma klesá... ideální čas zvolnit a dát se do menšího objevování. 

Včera jsem vyrazil do nedaleké Jedlové, kde mám už delší dobu vytipované tři kameny s čtyřmi lehčími směry. 

Za půl hodiny je hotovo a tady je výsledek.

Průvodce Jedlová zde

Aktualizace průvodce Lubná

Hipster 7A+ (FA), Lubná

Boulder vede na kámen Kapustňák, začíná ze sedu z bočo-spoďáku na levačku a škrabky na pravou, následuje těžký krok do dobrého bočáku, dva lehké kroky a výlez (to vše se odehrává bez šutru vpravo) 

U bouldru je dodělaný (trochu provizorní) dopad. 

Šlo by nastoupit i jenom z bočo-spoďáku na levačku, ale byl by to docela krtinec a na obtížnosti to tolik asi nepřidá. 

Stvořidla

Plán je vyjet v pátek dopoledne směr Tábor, kde přespíme a v sobotu se vrhneme na tamnější bouldry. Po cestě se zastavujeme na Stvořidlech, kde se nachází boulder Save with fox 8A.
Na třetí pokus tento pěkný boulder přelézám. Obtížnost bych viděl spíše někde do 7C.

Bohužel i tak málo pokusů mě na místním hrubém materiálu připravilo až o příliš mnoho kůže, takže se rozhodujeme, že pokračovat do Tábora nemá moc cenu.
Druhý den vylezu na flash Morgana 7B a razíme domů.

 Morgan 7B

Kilián 8A

V pondělí jsem zavítal na Holštejn, kde mě čekal Kilián 8A. 

Program mám nakoukanej od Štěpy, a tak nabíhám na flashový pokus, trochu mě zarazí, že končí v prvním kroku. Asi patnáct minut boulder krokuji a jsem přesvědčenej, že druhým pokusem to pošlu. Takhle přesvědčenej jsem byl ještě dalších 10-15 pokusů. Potom jsem si trochu poupravil program a najednou to šlo líp, jenže to už nebyla síla, takže se musím s Kiliánem pro dnešek rozloučit. 

Dnes ráno jsem se probudil ještě celej rozlámanej, ale předpověď je neúprosná a vyhání mě chytit poslední "suchej" den na Holštejn. 

S velkou dávkou štěstí se mi daří na druhý pokus tohoto dne přelézt Kiliána 8A. 

Střepy 8A!

Blíží se jaro, ptáčci zpívají, sníh taje, bouldry vysychají, a tak bouldristi vylézají ze svých nor (bouldrovek).

Já jsem dnes vyrazil na Peperek, a to s jediným cílem - pozkoušet kroky v boulderu Střepy 8A/A+. 

Skoro hoďku ladím kroky, musím dávat delší pauzy mezi jednotlivými kroky, protože chyty jak už název napovídá nejsou zrovna příjemné.
Nicméně všechny kroky jsem nastínil a vzešli přede mnou dvě varianty, jak boulder lézt. Buď jako Štěpa (video zde) a usnadnit si tak třetí krok ale ztížit si druhej, nebo jít první krok do lepší lišty níž a ztížit si následující dva ale ne o tolik (připravím se tak o nejlepší nohu v převise a oba kroky jsou delší).
Nakonec si říkám, že to budu střídat po třech pokusech, což bylo dost naivní, protože kůže by na těch chytech o moc víc než tři pokusy nevydržela.
Naštěstí druhým pokusem po zkrokování jde všechno mnohem líp než bych čekal a k tomu se spoustou štěstí, takže je na světě můj první přelez v osmičkové třídě. :)

A tady je video z přelezu (chybí lehký mechovatý dolez):

Ještě pozkouším Střepiny 8A, ale už jsem moc spokojenej na to abych pořádně zabral, takže s přiblblym úsměvem si to mašíruju domů.
Večer to ještě oslavím parádním tréninkem s Marťasem a můžu jít spokojeně spát.

Peperek

Mitote low, 7B?

Změna plánu

Kalendář závodů hlásí, že první březnovou sobotu se mám vydat do Lysé nad Labem. Koná se tam totiž první kolo ČP boulderingu. Jenže... startovní listina čítající 75 závodníků (mužů), 1 hodina na přelezní 8 bouldrů ve skupině s cca 25 závodníky, konečně vydařené počasí, absence tréninku a nedostatečná motivace plácat se na umělce - to vše hraje proti.

V pátek večer měním plány (díky za pochopení Klimičovi a Honzovi!:) a v sobotu už si to již v tradiční tříčlenné sestavě hrneme na Vysoký Vrch.

Vysoký Vrch je méně profláknutá bouldrová oblast (pískovec) nedaleko Dubé (cca 35 km SZ od Mladé Boleslavi). Nachází se tu kolem 30 problémů nad 7A - většinou spíše v té spodnější hranici a spousta lehčích. Svým charakterem je to spíše lokalní oblast, ale díky krásné přírodě a skvělým lidem zde, jsme dlouhé cesty nelitovali. 

Materiál je tady dostatečně tvrdý a solí opravdu jen velmi vzácně. Lezení se odehrává především po oblinách, ale na lišty a různé dírky a díry tu také není nouze. Přístup je trošku strmější, ale kdo si párkrát vyšel z Machova na Bor, tak se ani nezapotí. 

Mě se tu podařilo uchvátit následující bouldry:

Dinotopie 7A

T - Rex 7B+ (soft)

Brusičova hrana 7A (flash)

Brusička 7A+

Eureka 7A (pro mě klidnš stejně těžký jako T - Rex, ale jinej charakter)

Green wave 7A+ (7A, pěkné)

Nebojsa 7B (spíš těžší 7A)

Post orgazmická křeč 7B+ (nejhezčí boulder, co jsem tu lezl, trochu nelogický nástup - okradení směru o jeden parádní krok, logickej málem pustil taky, ale došla kůže a power, tak snad příště:)

Časové kouzlo 7B (asi spíš lehké 7A, pěkné)

dva chilleři na vyhlídce

kámen plný zkamenělin (Mlýnský kámen)

vyhlídka

Green wave 7A+ (7A)

Post orgazmická křeč 7B+

Časové kouzlo 7B (7A)

Brusička 7A+ 

pokus v ?projektu?

Já se vrátím ...a se mnou přijde síla!

Mitote 7A+, Prostřední Poříčí

Dnes odpoledne využívám vlídného počasí a vydávám se do Prostředního Poříčí (kousek od Bohuňova), abych obílil nový kámen. 

Kámen jsem poprvé našel asi před třemi lety a konečně na něj přišla řada. 

Kámen se nachází ve strání nad silnicí, a je třeba tu udělat alespoň nějaký dopad. Nakonec mě to i docela chytne a po ani né hoďce je hotovo. Vylézám na kámen abych jej očistil od mechu, v tom mi ale uklouzne noha a já se sunu na můj nově vyrobenej dopad, tak snad vydrží probleskne mi hlavou. A vydržel. Potom si už dávám větší pozor a za další hodinku je kámen připraven k lezení. Bohužel lze lízt jenom nejpravější (asi nejtěžší?) boulder, protože levá část kamene je mokrá. 

Původní myšlenka je nastoupit oběma rukama ze spoďáku a hrnout to nahoru. To se jeví jako příliš těžké, tak pravačkou přibírám oblinku v úrovni spoďáku a druhým pokusem přelézám. Vznika Mitote 7A+, s nástupem obouruč ve spoďáku cca 7C?

Mitote 7A+

Mladkov + nákres nových bouldrů

Jak jsem pravil, tak jsem plnil a o víkendu jsem společně s Šárinkou navštívil Mladkov. 

Původně jsem tu chtěl pozkoušet Wayna Gratzkyho 10-, ale jsem buď malej nebo slabej. Zaujme mě ale jiná, o něco lehčí linie, Koblížek 8-. Žádný zbytečný zdržování a rychle nabíhám do cesty. OS se nedaří, nenacházím chyty. Druhej pokus zjišťuji, že to až tak lehké není a sedám si u první presky. Třetím pokusem si vychutnávám nádhernou lištovačku v mírném převise s lehkým bouldrovým výlezem, no-handem a příjemným madlovitým dolezem s výhledem na Tichou Orlici, a když se zadaří, tak vám při cvakání poslední expresky oslavně zatroubí vlak z přilehlého tratě. 

Koblížek 8-

Počasí je poměrně vlídné, je okolo pěti stupňů, mírně fouká a občas vysvitne sluníčko.

Šárouš je zmrzlej a vymlouvá se na nemoc a těžké povolání. Tentokrát jí to ale věřím a jdu na tří-krokovou cestu Jeskyňka 7+. Padám... dobírám se k první expresce, zasmějeme se, namáguju, a když se konečně podívám, kde jsou chyty, tak tuhle opravdu krátkou ale zajímavou cestu (boulder) přelézám. 

Ještě utíkám vyfotit kámen s novými(?) bouldry a jede se. 

Šutr

Kámen se nachází asi 100 metrů napravo od hlavního masivu (nahoře v kopci). 

1. Akupressura               7A+ SD, levačka lišta, pravačka něco v pravo, doleva na hranu a lehce n. v. (bez pravé hrany)

2. Patagonie                 6C+ SD, levačka lišta (nebo i něco jinýho chcete-li), pravačka ve stejné úrovni na hraně, při hraně n . v. (bez levé hrany)

3. Klimičův spoďák       6C+ SD, oběma rukama ze spoďáku poctivě v levé polovině táhlého madla (nebrat příliš vpravo - potom je to cca 6B) a přímo přes malé lišty položeným za odměnu n. v. Ze stoje 5C

4. Kyčel                   6B SD, ze spoďáku mírně doprava n. v. Soft varianta - nastoupit s pomocí lišty nad spoďákem, cca 6A

Kámen jsem našel bez jevytelných známek lezení, ale věřím tomu, že jsem tento kámen nezaprášil mágem první, takže jestli se tu už někdo činil, rád info poupravím.
Průvodce na další bouldry v Mladkově zde.

Solna Jama, Mladkov

Při příležitosti návštěvy Šárouše v Říčkách, jsem vyrazil do Polska, abych obhlédl Solnou Jamu. 

Už průvodce radí, že v zimně to není nejlepší volba, počasí poslední dobou taky nic moc, ale doufám... Po chvíli přichází druhé podcenění průvodce. Vzdálenost jež na mapě značí mírumilovné dva centimetry, se ve skutečnosti ukazuje jako dlouhá pouť, která hledá cíl. Po hodině chůze přes louky a lesy, potkávám pár polských dřevorubců, nevypadají úplně sympaticky, tak jen uhnu pohledem a jdu dál. V tom si vzpomínám, že mám jít po modré turistické značce, ale už nějakou chvíli jdu po zákeřné černé. Otáčím to, a když opět míjím dřevorubce, tak jeden prohlásí "Solna jama"!? Vyvalím na něj oči a také pravím "Solna Jama"? Polsky mi vysvětluje, kudy mám jít, něco málo rozumím, tak děkuji a vyrážím. Hned první odbočku jdu špatně, ale to naštěstí rádce dřevorubec předvídal, a volá na mě ještě jednou kudy. Konečně jsem po skoro dvou a půl hodinách na místě. 

Samou blažeností dosažení cíle, se ani moc nerozčiluji nad tím, že na skále není suché místečko. 

Nevzdávám to. Vytahuji kapesníčky a doplňuji magnesium, párkrát chyty poplácám a dávám se do Tytana 7A+. Super boulder, jen mě mrzí, že si ho nemůžu užít za lepší podmínky. Nicméně třetím pokusem, se vynořuji nad výlezovou hranou. 

Smiřuji se s tím, že tady si dneska nezalezu, tak nasazuji mokré ponožky a frčím si to na Zemskou bránu. Tady je všechno kompletně mokrý, tak to balím.

Následující den, mě opět čeká pár překvapení a zklamání. Tím prvním bylo, že při cestě do Kamennie Góry jsem to musel kvůli stavu silnice otočit. Objíždět se mi to nikudy nechce, abych stejně nakonec zjistil, že je tam všechno mokrý. Vydávám se tedy do Mladkova. Tady překvapivě nacházím skály alespoň místy suché. 

Nacházím dva pěkné kameny, chvíli se jim pověnuji a na jednom z nich vznikne Patagonie 6C+, Akupressura 7A+ a Klimičův spoďák 6C+. Druhý kámen je z velké části mokrý, tak alespoň nastiňuji kroky v suché části, něco kolem 7A?

Bohužel jsem s sebou neměl nic čím, bych kámen vyfotil, tak bližší info snad časem.

Jdu omrknout kámen, kde je Test blobosti atd. Bohužel mokro. 

Ještě se chvíli kochám pohledem na Wayna Gratzkyho 10- a v hlavě se mi střádá plán na sobotu.

Holštejn

Důsledkem nemoci jsem poslední měsíc strávil převážně v posteli. Není asi třeba vysvětlovat, jak deprimující to bylo. Abych to trochu vyvážil, tak jsem dneska ráno vyrazil bouldrovat na Holštejn. Počasí nic moc, cestou chvíli prší, chvíli sněží. Ale chtíč přebíjí obavy, takže kolem desáté se brodím sněhem k novinkám od Štěpy.

Nástup obou nových bouldrů ve Staré Rasovně je zavlhlý a v Královně krásy 7B rychle zjišťuji, že moje rozpětí na tenhle boulder nestačí.

Potom neúspěšně atakuji Královnu oblin 7C, kde mi po chvíli začíná z malíčku téct krev. Tejpka to naštěstí řeší, ale přelez se stejně nekoná. 

Prsty teď nejsou na skálu moc zvyklý, a tak kůže rychle odchází. 

Přesunuji se na Vaňousy, kde už ani nevim jak dlouho pokouším boulder Kniha 7A(+). Dnes trochu pozměním program, vynechám rest a hrnu to rovnou do topu, vyplácí se a slavím přelez. Na 7A je to těžké, ale zas je to kras, tak kdo ví?

Konečně pociťuji tu správnou motivaci a jdu na Klasiku 7A. Tam je bohužel zavlhlý poslední ze série spoďáků a také nohy proti němu. Nedaří se mi poslední krok dostatečně zafixovat a padám. Vlhkému spoďáku se snažím vyhnout pomocí přešahu z prvního spoďáku až do topového madla, ale s mým rozpětím mám smůlu. 

Ani se nepřezouvám a přecházím na Travers 7A. Na druhej pokus je to tam. Naopak tohle 7A moc poctiví není, ale na 6C+ je to asi těžký?
Dám ještě jeden pokus v Jumpu 7A, kde dolézám až do posledního kroku, když ale citím jak se mi ostré lišty zařezávají do kůže, tak je raději pouštím a pošetřím kůži na trénink, kterej je teď potřeba!